|
|
Annahof
Novotná, Tereza ; Stolín, Petr (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá krajinou jihomoravského pohraničí. Pracuje s významem krajiny pro člověka v duchovní rovině. Zaniklé místo hospodářského dvora v bývalých Sudetech hledá nové uplatnění pro aktuální i nadčasové otázky. Místo, které je velmi zajímavé a výrazné svou formou a odtržeností. Práce pracuje s tématem pobytu člověka v krajině na meditativní rovině, zabývá se prostorovými vazbami a vztahy na společenství kláštera s hospicem, jako formy ostrova v okolním světě, přínosného nejen individuálně.
|
|
|
Materiální dějiny planetární urbanizace
Šana, Václav ; Bartůšek, Ondřej (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá termínem konečné urbanizace planety materialistickým pohledem. Distribuce pitné vody, spotřeba energie a především zemědělská produkce jsou základní faktory, které spolu s logistikou a demografií tvoří zásadní hybatele materiálních dějin. ,,Malthusiánský” strach ze situace, kdy světové populaci dojdou zdroje, provází i současnou rétoriku. Cílem je se pokusit najít i prozkoumat řešení materiálních nezbytností lidstva a navrhnout organizační principy, systémy, urbanistická a architektonická řešení.
|
|
|
Architektura ekofarem v České republice
Pohanková, Lucie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Dýr, Petr (oponent) ; Doc.Ing.arch.Jarmila Húsenicová,Ph.D. (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Nové zemědělské stavby v České republice se v minulosti staly výsadou v lepším případě stavebních techniků a inženýrů, v horším případě pouze investora. Zatímco architekti či osvícení projektanti s invencí a citem pro architekturu do jejich projekce zasahovali velmi zřídka. V praxi upřednostňovaný a realizovaný mylný názor, že jde o čistě účelové stavby s ekonomicky nejvýhodnějším typovým řešením, kde vnější vzhled budovy a její působení v krajině hraje jen malou roli, znamenal obrovskou chybu, která zohyzdila tvář mnoha vesnic. S postupným rozvojem ekologického a trvale udržitelného zemědělství je nasnadě, aby se do navrhování těchto staveb vrátila myšlenka, invence a cit osazení stavby do krajiny. Jakým způsobem postupovat při návrhu nové nebo dostavbě původní ekofarmy v podmínkách České republiky a na jaké konkrétní body se při návrhu zaměřit je postatou této disertační práce. Cílem práce je zobecnění zásad navrhování nové moderní ekofarmy nebo nových staveb na stávající ekofarmě za využití principů ekologické a energeticky nenáročné architektury, využití obnovitelných zdrojů energie a bezodpadového hospodářství a jejich ověření na konkrétních realizovaných příkladech v České republice a sousedních státech Evropy. Kde jinde by se měly uplatnit principy ekologické architektury více než při výstavbě ekofarem. Navíc ekofarma skýtá veliké množství funkcí a s tím souvisejících rozličných provozů s požadavky na specifické prostory. To je bonus navíc, druhová pestrost výstavby a možnost kreativity v architektonických řešeních. Ta je pak omezena především funkčností stavby, legislativními, hygienickými, požárními i provozními předpisy, se kterými se každý návrh musí vypořádat. Ekofarmy jsou fenomén, ale i budoucností trvale udržitelného zemědělství České republiky. Nejen produkční stránka ekofarem, ale i zanedbaný stavební fond si právem zaslouží pozornost odborníků. Pouze ekofarma se správnou komplexně vytvořenou stavební a energetickou koncepcí na ekologických principech se stává dobře fungující soběstačnou jednotkou spjatou s koloběhem přírody, okolní krajinou a regionální tradicí.
|
|
|
Suburbanizace – mezi městem a krajinou (hledání strategie pro udržitelný rozvoj suburbií v zázemí velkého města)
Šerá, Jana ; Koutný, Jan (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Zadání mé diplomové práce vyšlo z modulového specializovaného ateliéru Kompaktní město. Zabývá se problematikou suburbanizace - fenoménu posledních 20 let v naší zemi. Jejím smyslem je hledat kroky, které by vedli k zlepšení kvality života v nich. Stojíme tváří v tvář problému rozpínání města do krajiny na úkor zemědělské půdy. Stěhujeme se blíž přírodě a tím ji paradoxně ztrácíme. Trávíme hodiny a hodiny v dopravních prostředcích, nejčastěji osobním automobilu. Ale přichází doba, kdy se zásoby neobnovitelných zdrojů tenčí a jejich cena roste a pak možnost volby: použít auto a jet do práce do města nebo dojít pěšky do zaměstnání v místě bydliště bude velmi ceněná. Současný český venkov přestává být venkovem v pravém slova smyslu. Stává se rezidenčním zázemím blízkých měst. Lidé, kteří se stěhují na vesnici, tam většinou nejdou za prací v zemědělství. Stěhují se tam za vidinou rodinného domu se zahradou blízko přírody. Tuhle tu svoji představu tam ale nenacházejí. Realitou je velký dům, uprostřed malé parcely, která nenabízí intimní prostor. Satelitní obytné soubory jsou málokdy koncipovány ve vztahu k okolní krajině, jak je v tomu v tradiční zástavbě. Pravoúhle narýsované parcely obehnané zdmi vytvářejí ostrou hranici, která vybízí k přistavění dalšího satelitu. Práce je dělena to několika částí. V první se zabývám obecně proměnami vztahu člověka ke krajině. V druhé jsem se zaměřila na mapování suburbanizace v okolí Brna. Vybrala jsem několik městských částí i samostatných obcí, ve kterých už proces suburbanizace proběhl, nebo jím jsou nejvíce ohroženy. Tři zvolené lokality (Útěchov, Jehnice, Troubsko) jsem analyzovala detailněji a následně porovnala. V následující části jsem definovala pět oblastí, kterým je třeba věnovat pozornost při rozvoji suburbánních lokalit. Cílem všech zásahů je především minimalizovat nezbytné cesty automobilem V poslední části se věnuju konkrétně Jehnicím. Netvořím územní ani regulační plán. Definuji důležitá místa, prostory a nabízím vize, kterým směrem by se měl jejich rozvoj ubírat.
|
|
|
VÝZVA JMÉNEM VENKOV
Klumparová, Petra ; Ponešová, Barbora (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá dnešním venkovem. Hledáním základních principů v oblasti územního plánování vznikl názorný Manuál, který klade důraz především na urbanistické otázky a na některé z nich se snaží odpovídat srozumitelnou formou. V převážné části se jedná o schémata, skici, vizualizace apod. Jedním z klíčových témat se stala otázka nové výstavby a tzv. satelitů. Manuál pro tento styl zabírání území nabízí alternativu a motivuje ke vzniku kvalitnějšího prostředí. Základní principy jsou aplikovány na konkrétní obec. Přidanou hodnotou práce je konzultování konceptu Manuálu s devíti starosty vesnic, kteří se dělili o své zkušenosti s výstavbou a plánováním v území a podali zpětnou vazbu k některým kapitolám. Podnětné postřehy starostů jsou v Manuálu zapracovány. Přílohu manuálu tvoří “Příklady dobré praxe”, které přinášejí inspiraci pro tvorbu regionální architektury. Záměrem je nabídnout tento Manuál všem, kteří se podílejí na vedení menších obcí.
|
|
|
Využití vodních toků a ploch v urbanizovaném území venkovského prostoru
Šímová, Jana ; Kročová,, Šárka (oponent) ; Polešáková, Marie (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Voda je nedílnou součástí našeho života a vodní toky a plochy byly a stále jsou neodmyslitelnou součástí veřejného prostoru našich měst a obcí. V každém sídle najdeme veřejný prostor a na mnoha z nich se setkáme s vodou. Voda se ve veřejných prostorech objevuje v různé formě. Ať už se jedná o drobné prvky, jako jsou například fontány, kašny, pítka, nebo o větší vodní toky a plochy. Voda má ve veřejném prostoru svoji nezastupitelnou roli. Je všeobecně známo, že její přítomnost má velký vliv na pohodu člověka. I přesto, že je voda v interiéru lidských sídel důležitá, v průběhu historie z veřejných prostorů, kvůli urbanistickému a technickému vývoji sídel, na mnoha místech zmizela. Vývoj lidských sídel a veřejných prostranství probíhá od jejich založení neustále. V posledních letech se výrazně mění pohled na význam veřejných prostranství a hodně sídel si uvědomuje jejich důležitost. Veřejný prostor je jakýmsi obývacím pokojem města, tedy reprezentativním místem. Proto v posledních letech často probíhají rekonstrukce veřejného prostoru s využitím vodních prvků. Fenomén vodních ploch je ovlivňujícím faktorem udržitelného rozvoje a kvality života. Veřejný prostor není důležitým funkčním prvkem jen ve velkých městech. Svůj velký význam má i pro menší obce. A právě na ty se ve své práci zaměřuji. Veřejný prostor obcí i vodní prvky v jeho okolí jsou často v nevyhovujícím stavu, zanedbané nebo zaniklé. Voda, ať již ve formě vodních toků nebo vodních ploch, má v sobě velký potenciál, se kterým je možné v urbanizovaných územích pracovat. Cílem práce je nalézt novou funkci pro vodní toky a plochy, aby se začlenily do veřejného prostoru a veřejný prostor se díky nim stal opět reprezentativní a funkční součástí obce.
|
|
|
Vinařství Válka Nosislav
Radchenko, Mark ; Myslín,, Jiří (oponent) ; Boleslavská, Yvona (vedoucí práce) ; Kalousek, Miloš (vedoucí práce)
Na základě moji studie výtvořené v druhém ročníku bakalářského studia na stavbení fakultě, je zpracovaná nasledující bakalářská záverečná práce, která dale pokračuje do stupně Dokumentace pro stavení povolení a Dokumentace pro provádění stavby. Temou práce je Rodinné vinařství Válka v obci Nosislav. Zadáním bakalářské práce je rodinné vinařství Válka. Základní ideou mého návrhu bylo vytvořit moderní komplex pro výrobu vína a penzion pro lídi, kteří se rozhodli návštívit vinařství pro degustaci. Mnou byly navřené objekty pro výrobu, prodej a bydlení. Rodinné vinařství obsahuje dům vinaře, prodejnu burčáku, velký sklad (lahvovnu), expediční sklad, tankovou halu, lisovnu, několik kolen pro skladování přístrojů a parkování traktorů, dům č.153, ve kterém je rozmístěna administrativa, šatna brigadniků a byt babičky. Na odděleném pozemku přes ulici Masarykova je umístěn penzion. K výrobní části patří sklady, tanková hala a lisovna. Její konstrukce se skláda z ocelových prvků: sloupů, trámů a vaznkíků. Fasády výrobních staveb jsou ze dřevěného obkladu a falcového plechu černé barvy. Stavby májí sedlovou a pultové střechy. Ostatní stavby májí zděný systém. Fasáda domu č.153 je vyplněná z bílé omítky. Objekt restaurace se nachází na jihozápadní straně pozemku, má pravoúhlý půdorys a dva nadzemních podlaží. 1.NP je částečně zapuštěn do terenu, na 2.NP stěna severovýchodní strany se skládá ze skleněné fasády se vstupem do areálu penzionu z důvodu osvětlení prostoru. Na vrcholu pozemku řada ze třech bytových staveb tvoří penzion. Každý dům převyšuje k němu přilehlý na půl metru. Tímto způsobem vyznačují neprostý charakter pozemku. Objekty májí pravoúhlý půdorys, nad vstupy jsou vytvořené vystupující přístřešky. Střechy všech objektů jsou sedlové a jsou řešene z falcového plechu černé barvy, včetně jedné fasády ze třech objektů. Ostatní fasády jsou tvořené dřevěným obkladem.
|
|
|
Hevlín – sídlo v krajině
Hajšmanová, Adéla ; Eichlerová, Eva (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Diplomová práce Vybité-nabité – nová energie pro celnici se zabývá návrhem areálu komunitního a kulturního centra reflektující specifika pohraničního venkovského regionu s přidruženou funkcí ubytování. Těžištěm práce je konverze dnes nevyužívané historické budovy celnice v blízkosti hraničního přechodu Hevlín-Laa an der Thaya na atraktivní místo sloužící především místním obyvatelům jako zázemí pro jejich aktivity a zároveň přinášející do regionu nový rozměr kulturního vyžití. Návrh dispozičních a provozních změn přizpůsobuje budovu nové funkci a zároveň vyzdvihuje některé kvality jejího současného stavu. Areál je doplněn novostavbou s funkcí ubytování určeného především vodákům a cyklistům cestujícím po mezinárodních cyklostezkách, které protínají řešenou lokalitu. K tomuto účelu slouží i nově navrhovaný sad-kemp obklopující budovy.
|
|
|
Proměna příměstských venkovských sídel
Ferenc, Jonáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Balabánová, Pavla (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Má práce se zaměřuje na příměstské vesnice (a nepřímo i vesnice vzdálenější větším městským celkům). Zkoumá jejich současnou podobu a historickou proměnu. Většina českých, moravských a slezských venkovských obcí se potýká s vleklými problémy, mezi které patří oslabení jejich primární agrární funkce (a neatraktivita takového způsobu obživy pro mladší generace), změna složení obyvatelstva (odchod původních obyvatel do měst a příchod „chalupářů“), snížená kupní síla vesnice (v důsledku nízkých platů v zemědělství a nedostatku jiných pracovních příležitostí), nedostačující dopravní infrastruktura, nevyjasněné majetkové vztahy, ztráta vlastní identity vinou blízkosti jádrového města a neřízená suburbanizace, která proměňuje vsi i jejich okolí. Důsledkem těchto problémů je pak vylidňování venkova, stárnutí stávajících obyvatel a nepříliš optimistické vyhlídky do budoucnosti. Situace v sousedním Bavorsku je naproti tomu zcela odlišná. Nikdy tu neproběhla kolektivizace a komunistická diktatura nezpřetrhala vztahy obyvatel s půdou a majetky, které patří jejich rodinám po staletí. Mnoho z problémů, které řešíme v České republice, jsou tím prakticky neznámé a vesnice v okolí měst rostou přirozeným způsobem, přičemž si zachovávají původní venkovskou a místní identitu. Kvalitní síť infrastruktury umožňuje větší mobilitu obyvatel a dojíždění za prací na delší vzdálenosti. Zároveň ale žijí právě v místě svého bydliště a hrdě a samozřejmě se účastní tamějšího sociálního života a hlásí se k obci jako takové, nikoli k jádrovému městu. Cílem mé práce je proto snaha o porovnání české a bavorské obce na konkrétních případech ve smyslu trvale udržitelného rozvoje. Na základě získaných poznatků z těchto případů následuje jejich rozbor. Je zde zhodnoceno, které prvky jsou lepší ve kterém systému a také pojednání, zda je možné principy udržitelnosti v Bavorsku užívané, aplikovat také pro udržitelný rozvoj našeho venkova.
|
|
|
Milíčeves – sídlo v krajině
Jindrák, Matěj ; Šipulová, Janica (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje venkovu a vesnici jako sídle v krajině. Pracuje s venkovem jako s celkem, který je přímo propojen s krajinou a jeho rozvoj vytváří na základě interakce s místní komunitou a na základě zásad, které vycházejí z místní zkušenosti. Podle těchto principů návrh zpracovává obec Slatiny-Milíčeves, a navrhuje úpravu třech pro obec významných míst: komplex bývalých farních budov, náves ve Slatinách a novou výstavbu v Milíčevsi.
|
host ::
RSS.